Doporučuji démonické "Bliss in the Abyss" - heavy neo gothic symphonic a pár dalších přívlastků

6. listopadu 2016 v 13:00 | Baryn |  O skupinách
Skupinu "Bliss in teh Abyss" znám asi jenom dva měsíce. Možná je brzy, abych na ně napsala nějaký doporučující článek, protože do něj asi nevložím to, co do článků o skupinách, se kterými jsem už třeba roky ... Nicméně když něco doporučuji, nejspíš je stejně nejdůležitější první dojem, a tak přesně ten tady odprezentuji...



Před těmi asi dvěma měsíci na mě na YouTube vybafl jejich videoklip k písni "Burlesque", který mi YT drze vnucovalo se slovy, že se mi to může líbit ... většinou tahle youtubácká doporučení ignoruji, protože mi nabízí jen stále stejně znějící amatérský nezajímavý symphonic se sopranistkama, které si o sobě myslí, že z nich bude druhá Tarja, když něco uboze zakníkají.
Asi to byl ten název skladby "Burlesque", který mě přiměl nakonec si video přehrát. Ať to bylo cokoliv, nelituji.

Bliss in the Abyss nejsou v žádném případě jen další nevýrazná symfonická gruppa s načančanou sopranistkou. Zpěvačka má velmi silný nakřáplý hlas - a já věřím, že něco takového hledali Nightwish, když nakonec zvolili jako novou zpěvačku Anette. Nechci tím říct, že by Maria (toť zpěvačka z BITA - mimochodem miluji tu zkratku) zněla stejně jako Anette, tím spíš ne, když vím, jak moc nenávisti se na Anette sesypalo. Spíš tím chci říct, že je její dokonalejší verzí s opravdu plným hlasem, který má co nabídnout. A že přesně tenhle hlas k symfonické hudbě sedí snad ještě víc než soprán, a proto se Nightwish nedivím, že hledali v jiných vodách ... holt na Mariu nenarazili.

U přirovnání k Nightwish s Anette ještě chvíli zůstanu. Skladba "Burlesque", která je pro mě u téhle skupiny taková nejdůležitější a kterou vám sem nutně dám jako ukázku, mi totiž svým zvukem připomněla o něco kratší a drsnější "Scaretale", což je zase asi má nejoblíbenější skladba od NW ... musela jsem se do Bliss in the Abyss zamilovat okamžitě.
Pro ty, co neznají "Scaretale" ... ta hudba je temná, s nádechem nějaké rozjíždějící se psychózy, šílenství, ale také nenávisti snažící se skrýt za lhostejností ... Nebo bych mohla prostě a jednoduše říct, že je to hudba zkrátka plná. Plná všeho, co se do pravé metalové hudby nacpat dá.
Zase ty moje nicneříkající popisy, já vím, půjdu k faktům.


Své debutové album vydala skupina letos, v roce 2016, a nese název "The Grace of My Demons". Na Youtube si Bliss získali docela dost fanoušků svými dvěma singly, mezi které po boku "Burlesque" patří ještě úvodní skladba z alba, "Majestic".
A i když má "Majestic" snad ještě lepší a zajímavější rozjezd než "Burlesque", refrén mi přijde zoufale odrhačkový a klišózní. Nezajímavý. BITA mají fantastické nápady na to, jak nově a zajímavě kombinovat melodie, jenomže se jim často stává, že od opravud zajímavé melodie sklouznou k už několikrát oposlouchané klasice. A po poslechu celého alba, které nějaká dobrá pirátská duše přidala na Youtube, mám dojem, že tenhle nešvar odrhačkových refrénů provází drtivou většinu písní. Jen "Tales of Time" je výjimka, ta je totiž odrhačková celá.

Pojďme ale k tomu pozitivnímu ... ostatně vám tu skupinu doporučuji, a kdyby každá skladba na albu byla opravdu nezajímavá a hloupá, asi by se do téhle rubriky Bliss vážně nedostali.
Ale proč se sem tedy dostali? Myslím, že za to může ta opravdu hodně drsně a temně laděná hudba. Symfonická, chladná a s takovými riffy, že by mohla vlastně posloužit jako skvělý základ pro nějaké black metalové skladby. Ne, nechci, abyste si řekli, že je to mlácení do kytar bez rozmyslu, bez melodie a nějaké řvaní ... symfonický black metal je podle mě plný hudebních klenotů, jen ten growling mi tolik k srdci nepřirostl, nicméně tenhle typ hudby je to, co považuji za vrchol umění ...
málokterá symphonic metalová skupina to dokáže zužitkovat, málokterá se rozhodne vydat tímhle temnějším směrem a nebojí se experimentovat se styly, a když už se na to nějaká vrhne - jako třeba Cretura - zpěvačka má zoufale málo prostoru na úkor growlingu. A proto jsem ráda, že tady mám v podstatě nádech symfonického blacku s prvky neo gothicu a teskným nádechem rock'n'rollu ... s šíleně dobrou a zajímavou zpěvačkou, která nemusí být žádným growlingem upozaděna, protože to prostě nepotřebuje.


Abych furt nevychvalovala jen "Burlesque", musím uznat, že ústřední "The Grace of My Demons" je zrovna tak velmi dobrá a působivá píseň.


Není to symphonic pro každého ... mají daleko do Epici, když pominu atmosféru a zaměřím se na hudbu, tak i do Nightwish, a ještě dál do Evanescence, ke kterým přirovnávám tolik mnou oblíbených skupin ... Ale to je přesně ten důvod, proč je tolik obdivuji. Nikdo nezní jako oni ...


Důvod, proč jsem si album zatím nekoupila, je prostý ... ještě fyzicky nevyšlo. Můžeme si ho sice už teď koupit v digitální podobě, ale já čekám na oficiální vydání něčeho, co si budu moct nechat podepsat. :D

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama